|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči
Kratochvílová, Denisa ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči Bakalářská práce ,,Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba Většího v Křeči" si bere za cíl představit nástěnný pašijový cyklus v Křeči z první poloviny 14. století. První kapitola se zabývá odbornou literaturou, která se alespoň částečně věnovala křečským malbám a malířství první poloviny 14. století. V další kapitole jsou nastíněny historické události, které vedly ke vzniku maleb. Třetí kapitola se týká stavbě-historického vývoje kostela a jeho vybavení. Ve čtvrté kapitole je rozepsán historicko-umělecký kontext tohoto období. Následující kapitola se týká samotných maleb. Předmětem jejího zájmu je popis a zhodnocení stavu jednotlivých maleb. Ostatní kapitoly jsou zaměřeny na jednotlivé výjevy pašijového cyklu a jejich analogie v českém nástěnném malířství především první poloviny 14. století. Bakalářská práce je ucelenou monografií o malbách v Křeči, která vznikla za pomoci dostupné literatury. Klíčová slova nástěnné malby, středověk, ikonografie, pašijový cyklus, Křeč, svatý Jakub Větší
|
|
| |
|
|
Herecké prožívání a představování
Švarc, Michal ; PAVELKA, Tomáš (vedoucí práce) ; GROSSMANNOVÁ-MÁLKOVÁ, Marie (oponent)
Tuto práci píši jako sebereflexi svého hereckého vývoje za posledních osm let, tedy od vstupu na DAMU až po mé současné angažmá. Zaměřuji se na problémy, které souvisí s tvorbou postavy, jako neschopnost průběžného jednání, podehrávání, křeč apod. v kontextu hereckého prožívání a představování. Využívám onoho osmiletého prostoru k tomu, abych popsal, jak na mě tyto problémy v různých fázích mého vývoje působily, jak jsem k nim přistupoval a jak jsem se je pokoušel řešit.
|
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
host ::
RSS.